Kendamil Goat je unikátní kojenecké mléko vyrobené z plnotučného kozího mléka s kompletním složením minerálních látek a vitamínů. Jedinečně obsahuje A2 mléko a oligosacharid 3'GL s identickou strukturou jaká se nachází v mateřském mléce. Neobsahuje ani palmový olej a ani rybí olej.

Ano, Evropská a Česká legislativa povolují používat kozí mléko pro výrobu kojeneckých a batolecích mlék.

Kozí mléko, díky složení tuků a bílkovin, může být pro děti stravitelnější, může se u nich v menší míře vyskytovat břišní diskomfort, např. bolesti bříška, křeče nebo nadýmání.

Bílkoviny se skládají ze 2 základních složek – syrovátky a kaseinu. Do kaseinové složky patří řada tzv. β kaseinů v několika variantách, mezi které patří A1 β-kasein a A2 β kasein. Kravské mléko obsahuje směs A1 a A2 (A1 může převládat). Mléko, které obsahuje A1 se může označovat jako A1. V případě, že mléko obsahuje pouze A2 β kasein, označuje se jako A2 mléko. Příkladem je kozí mléko.

Význam A2 mlék především souvisí s lepším trávením (menší bolest žaludku, měkčí stolice). Studie také uvádí, že kasein A2 nezpůsobuje zánětlivá onemocnění, jako je kolitida, syndrom podrážděného střeva atd. Někde se i uvádí, že děti jsou méně alergické než ve srovnání s kravským mlékem.

Zdroje: Clark S, Sherbon JW Alpha s1-casein, milk composition and coagulation properties of goat milk Small Ruminant Research 2000;38(2):123-134.
Pattanayak S. Regular lactation in non-estrus and nonpregnant goat for years – a cesa report. Exploratory Animal and Medical Researc 2013;3(2):190-192.
Docena GH et al. Identification of casein as the major allergenic and antigenic protein of cow´s milk Allergy 1996;51(6):412-416.
Elsayed S et al. Evaluation of the Allergenicity and Antigenicity of Bovine-Milk alfa1-casein Using Extensively Purified Synthetic Peptides Scandinavian Journal of Immunology, 2004;60(5):486-493

3'GL, nebo-li 3-galaktosyllaktóza, je oligosacharid nalezený v mateřském mléce (HMO). Jeho největší koncentrace je v něm hned na začátku, tedy v kolostru.

Ne, používání kozího mléka v případě alergie na bílkoviny kravského mléka není vhodné. Díky vyššímu obsahu A2 β kaseinu je sice uvažováno, že má nižší alergenicitu, ale přesto obsahuje další alergizující bílkovinné složky a ve studiích je také potvrzena vysoká míra zkřížených reakcí. To znamená, že pokud dítě je alergické na bílkovinu kravského mléka, bude pravděpodobně alergické i na kozí bílkovinu. Poraďte se se svým dětským lékařem

Přehled důkazů z devíti studií také ukázal, že užití palmového oleinu (tekutá složka palmového oleje) v kojeneckých recepturách může mít nezamýšlené následky včetně sníženého střevního vstřebávání tuků a vápníku. Používání palmového oleje by nemuselo být etické, zejména proto, že může podporovat masivní kácení původních lesů v oblastech, kde se palma olejná pěstuje.

Zdroje: Koo WW (2006) Palm olein in the fat blend of infant formulas: effect on theintestinal absorption of calcium and fat, and bone mineralization. J Am CollNutr, 2006. 25(2): p. 117-22, Derbyshire EJ (2017) Palm Oil: Feeding the Next Generation on Unethical Oils? NHD Mag Issue 120: 34-36.

DHA (kyselinu dokosahexaenovou) - omega 3 kyselinu získáváme z oleje z mořských řas. Zatímco většina lidí se domnívá, že ryby produkují své vlastní omega-3 kyseliny, je to právě řasa v jejich potravě, která z nich činí bohatý zdroj těchto kyselin. Tato alternativa rybího oleje je získávána z obnovitelných a udržitelných zdrojů, přechod na něj tak pomáhá zachránit drahocenné světové zásoby mořských plodů.

Zdroj: https://www.healthline.com/nutrition/algae-oil#omega-3-basics
Harwood JL. Algae: Critical Sources of Very Long-Chain Polyunsaturated Fatty Acids. Biomolecules. 2019;9(11):708.

Probiotika výrobce do mléka nedává záměrně s ohledem na nedostatek přesvědčivých důkazů o přínosu přidávání probiotík do kojeneckých mlék. Dosud dostupné důkazy o přízních účincích kojeneckých mlék doplněných o probiotika na zdraví kojenců pocházejí zejména z jednotlivých studií a studií s metodologickými omezeními nebo v případě několika porovnatelných studií nejsou výsledky konzistentní. Proto i EFSA (komise pro dietetické výrobky, výživu a alergie) udává, že nejsou k dispozici dostatečné informace na vyvození jednoznačných závěrů o příznivých účincích probiotických kmenů přidaných do počátečních a pokračovacích kojeneckých mlécích. Existují důkazy o tom, že životaschopnost bakterií v běžných formách doplňků (stravy kapsle/tobolky, dražé) již před koncem deklarované doby minimální trvanlivosti (většinou 24 měsíců) poměrně rychle klesá na hodnoty, kdy již požadované účinky nelze předpokládat. Doporučujeme proto do mléka přidávat kapičky probiotik zvlášť. Zakoupit je lze zcela běžně v každé lékárně. Ovšem i u nich je potřeba dbát na datum výroby.

Zdroje: EFSA Opinion on the essential composition of infant and follow-on formulae. EFSA Journal 2014; 12(7): 3760
Skórka A, Pieścik-Lech M, Kołodziej M, Szajewska H. To add or not to add probiotics to infant formulae? An updated systematic review. Benef Microbes. 2017
Špelina V, Winklerová D. Pediatr. Pro Praxi 2009;10(4):247-250