Obsah tuku v plnotučném kravském mléce (viz tabulka) se téměř rovná obsahu v mateřském mléce. Studie ukazují, že mléčný tuk obsahuje asi 400 různých mastných kyselin, což z něj činí nejsložitější ze všech přírodních tuků.
Pokud je plnotučné mléko použito jako základ kojenecké výživy, není nutné vzhledem k přirozené přítomnosti tuků v něm přidávat tolik rostlinných olejů, jako je tomu u jiných mlék. V této souvislosti je třeba zmínit, že nedávno bylo používání rostlinných olejů v umělých mlécích zpochybněno, a to z toho důvodu, že mohou ovlivnit rovnováhu kyseliny palmitové, která je nezbytnou složkou tkáňových lipidů kojence. Použití rostlinných olejů v umělém mléce je také spojeno se sníženou absorpcí tuku a vápníku a s tvrdší stolicí. Jejich používání v neposlední řadě provází etický problémem, který souvisí kácením deštných pralesů a zakládáním monokulturních palmových plantáží.
Plnotučné kravské mléko je dobrým zdrojem vitaminů B, včetně B2 (riboflavin) a B12, minerálů a dalších prvků: jódu, draslíku a fosforu (viz tabulka). Výzkum ukázal, že využitelnost vitamínu B12 je u kravského mléka podstatně vyšší než u ekvivalentního množství cyanokobalaminu, tedy syntetické formy tohoto vitamínu. Mléko je také důležitým zdrojem cholinu, tedy základní živiny, která přispívá k růstu a rozvoji novorozence. Kravské mléko dále obsahuje více L-karnitinu než lidské mléko. Ten je důležitý pro výrobu energie a je soustředěn v tkáních, jako je kosterní a srdeční sval.
Celá řada živin přítomných v plnotučném kravském mléce je dobrým základem pro umělé kojenecké mléko. Pokud jde o samotné kravské mléko, to obsahuje méně železa, než by bylo zapotřebí, a proto jsou umělá mléka o železo a další živiny, včetně vitamínu D, obohacena. Nedostatek železa je částečně důvodem, proč se tekuté kravské mléko během prvních dvanácti měsíců života dítěte k jeho výživě nedoporučuje.
V současné době bohužel existuje tendence spojovat kravské mléko s alergií (CMA). Závěry z nejnovější studie EuroPrevall (Výskyt, cena a základ potravinové alergie v Evropě) však ukázaly, že se alergie na kravské mléko vyskytuje u méně než jednoho procenta dětí mladších dvou let.
Lidský mléčný tuk přirozeně obsahuje kyselinu palmitovou, která je esterifikována na polohu beta triglyceridů (sn-2 vazba), přičemž právě tato forma má příznivý vliv na metabolismus mastných kyselin a absorpci vápníku a zlepšuje kostní tkáň, konzistenci stolice a mikrobiologii střev. Vazba sn-2 je také považována za zvláště důležitou pro trávení a při absorpci tuku. Většina umělých mlék, která používají rostlinné oleje coby hlavní zdroj tuku, však v současnosti obsahuje kyselinu palmitovou s vazbami sn-1 a sn-3 umístěnými na vnějších nebo alfa polohách, a ty mohou nepříznivě ovlivňovat vstřebávání tuku ve střevě.
Od poloviny 20. století byl kravský mléčný tuk z umělého mléka postupně odstraňován a byl nahrazen rostlinnými oleji. Nejnovější studie však naznačují, že mléčný tuk smíchaný s nižším množstvím rostlinných olejů může být tím nejlepším způsobem, jak se co nejvíce přiblížit složení, struktuře a fyziologickým vlastnostem tuků lidského mateřského mléka.
Kombinované použití různých lipidových zdrojů také napomáhá vyrovnávat poměr mastných kyselin, zejména kyseliny laurové, kyseliny myristové a kyseliny palmitové. Stejně tak důležité je i to, že je užita kyselina palmitová převážně v esterifikovaných sn-2 polohách triglyceridů.
Tuk plnotučného kravského mléka obsahuje řádu látek, které jsou v něm rozpustné. Patří mezi ně vitamíny A, D, E a K, karotenoidy a fytosteroly. V mléčném tuku je dále přítomno spektrum bioaktivních složek včetně lipofilních antioxidantů, jako jsou konjugovaná kyselina linolová (CLA), koenzym Q10 a fosfolipidy, přičemž je mléčný tuk obecně považován za nejsnadněji stravitelný tuk v lidské stravě. Obzvláště CLA si zaslouží zvláštní pozornost díky jejím schopnostem regulovat imunitní a zánětlivé reakce.
Plnotučné kravské mléko představuje dobrý zdroj živin, zejména vitamínu B2 (riboflavinu), B12, jódu, draslíku, fosforu, cholinu či L-karnitinu.
I když jsou přínosy kojení nesporné, je nutné vědět, že pro ženy, které kojit nemohou, existuje přirozená alternativa. V těchto případech jsou to britská plnotučná smetanová umělá mléka. Ta poskytují dobrou základnu živin, což znamená, že je není zapotřebí zbytečně příliš obohacovat, a to zejména o rostlinné oleje.
Tabulka: Nutriční profil mléka (na 100 ml)
| Mléko plnotučné, pasterizované, obyčejné (průměrné) | Mléko polotučné, pasterizované, obyčejné (průměrné) | Lidské mléko, vyzrálé (odleželé) | |
| Voda (g) | 87,6 | 89,4 | 87,1 |
| Energie (kcal) | 63 | 46 | 69 |
| Tuk (g) | 3,6 | 1,7 | 4,1 |
| Nasycený tuk (g) | 2,3 | 1,1 | 1,9 |
| Uhlohydrát (g) | 4,6 | 4,7 | 7,2 |
| Bílkoviny (proteiny) (g) | 3,4 | 3,5 | 1,3 |
| Vitamíny | |||
| Biotin (µg) (vitamín H nebo B7) | 2,5 | 3 | 0,7 |
| Kyselina listová (µg) | 8 | 9 | 5 |
| Niacin mg (vitamín B3 nebo PP) | 0,2 | 0,1 | 0,2 |
| Retinol (µg) (vitamín A1) | 36 | 19 | 58 |
| Vitamín B1 (mg) | 0,03 | 0,03 | 0,02 |
| Vitamín B12 (µg) | 0,9 | 0,9 | Tr |
| Vitamín B2 (mg) | 0,23 | 0,24 | 0,03 |
| Vitamín B6 (mg) | 0,06 | 0,06 | 0,01 |
| Vitamín C (mg) | 2 | 2 | 4 |
| Vitamín E (mg) | 0.06 | 0.04 | 0.34 |
| Vitamín K (µg) | 0,6 | NR | NR |
| Anorganické látky | |||
| Vápník (mg) | 120 | 125 | 34 |
| Chlorid (mg) | 89 | 87 | 42 |
| Měď (mg) | Tr | Tr | 0,04 |
| Jód (µg) | 31 | 30 | 7 |
| Železo (mg) | 0,02 | 0,03 | 0,07 |
| Hořčík (mg) | 10 | 10 | 3 |
| Fosfor (mg) | 96 | 96 | 15 |
| Draslík (mg) | 157 | 162 | 58 |
| Selen (µg) | 1 | 1 | 1 |
| Sodík (mg) | 42 | 44 | 15 |
| Zinek (mg) | 0,5 | 0,5 | 0,3 |
Zdroj: CoFID (2015)
NR - Not Reported ("nenaměřeno")
Tr- Trace ("stopové množství")
| Klíčové body:
• Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje výhradní kojení až do 6 měsíců věku dítěte. • V současné době po tuto dobu ve Velké Británii výhradně kojí děti méně než 17 % matek. • Za ukončením kojení stojí řada důvodů, například fyziologické či zdravotní problémy. • V případech, kdy kojení není možné, jsou zapotřebí vhodné alternativy. • Plnotučná umělá mléka poskytují vynikající základnu živin s širokým spektrem mastných kyselin. • Zdroje lipidů musí být pečlivě vybrány tak, aby co nejlépe napodobovaly mateřské mléko; vhodné se v této souvislosti jeví využití kravského mléčného tuku. |
| Tato recenze byla podpořena společností Kendal Nutricare Ltd., nicméně článek byl napsán nezávisle a jeho obsah odráží pouze názor autorky. |
Dr. Emma Derbyshire, nezávislá konzultantka
Dr. Emma Derbyshire je vedoucí pracovnicí společnosti Nutritional Insight Ltd, která poskytuje nezávislé poradenství pro průmysl, vládu, vydavatele a PR agentury. Specializuje se na výživu a veřejné zdraví, výživu matky a dítěte a na funkční potraviny. Autorka pravidelně přispívá do vědeckých časopisů a odborných médií.
www.nutritionalinsight.co.uk
